Vzdušně-výsadkové operace patří mezi ty nejkomplexnější úkoly nově budovaného výsadkového pluku. Proto je nemůže s nadějí na úspěch provádět nikdo jiný než výsadkáři, kteří jsou pro ně předurčeni – svým specifickým výběrem, organizační strukturou, výzbrojí i výcvikem.

Tento typ operací předpokládá zasazení jednotek na padácích nebo pomocí přistávacího výsadku s využitím vrtulníků. Pro názorné příklady nemusíme pátrat příliš daleko v historii. Každý zná padákové a kluzákové výsadky během operace Overlord nebo Market Garden v období 2. světové války nebo zasazení amerických vojáků vrtulníky do neprostupné džungle jižního Vietnamu. Věděli jste ale, jak významnou úlohu hráli před několika lety francouzští výsadkáři v operaci Serval při ovládnutí letiště Timbuktou padákovým výsadkem v africkém Mali?

Taktické úkoly výsadkářů po seskoku, resp. přistání, mohou být různé. Provádění léček a přepadů, manévrový boj, demonstrace síly nebo ovládnutí důležitého objektu. Zpravidla se však jedná o úkoly v týlu nepřítele, jejichž splnění má zásadní vliv na další průběh operací a činností prováděných hlavními silami nadřízeného stupně.

Operace vyhledej a znič patří mezi tradiční doktrinální úkoly výsadkových jednotek. Jejím cílem je navázat a udržet kontakt s nepřátelskými skupinami, pokud je to nutné je pronásledovat a následně provést jejich likvidaci nebo zajetí. Aby byly jednotky co nejvíce mobilní a schopné efektivně vyhledávat a pronásledovat nepřítele, pohybují se s minimální výstrojí a výzbrojí. Z dlouhodobějšího hlediska je tedy nutné předpokládat nutnost častého dozásobení.

V případě konfliktu a pohybu nepřátelských jednotek na území České republiky je nezbytná součinnost s Policií České republiky, stejně tak využití specializovaných prostředků a odborníků, jako jsou psovodi, bezpilotní průzkum či vrtulníkové letectvo. A rozhodně u pilotů neplatí to samé jako ve filmu Copak je to za vojáka – „ten je slušnej, toho hlásit nebudeme“.

Přepadové operace jsou klasickým zástupcem rodiny úderných operací, jejichž cílem není pouze fyzické ničení infrastruktury nebo sil a prostředků nepřítele, ale obvykle na ně bývá navázán i další záměr nadřízeného stupně pro provedení rozhodující operace.

Přepadové operace se na rozdíl od operací s využitím léček zaměřují na stacionární cíle, konkrétní podoba úkolu tak může být například zničení nepřátelského místa velení, zničení skladu pohonných hmot, získání důležité nepřátelské výzbroje nebo vzetí zajatce. Pokud není stanoveno jinak, jednotky se po splnění úkolu z objektu stahují. Proto není nezbytně nutné dbát na to, aby funkčnost objektu přepadu zůstala zachována.

Počítá se do rodiny úderných operací a mezi výsadkáři jsou i proto operace s využitím léček tak hojně využívané. Na rozdíl od přepadu se jedná o úder na pohybující se objekt, tedy například kolonu vozidel nebo pěší patrolu nepřítele. Cíle operace však zůstávají stejné. Zničit, zajmout, získat zpravodajské informace nebo důležitý materiál.

Výsadkové jednotky jsou schopny ničit i výrazně silnějšího nepřítele, a to palebně. Nedílnou součástí léček je také práce s ženijními prostředky, jako jsou protitankové miny, průbojné nálože a ženijní zátarasy určené prioritně pro zastavení nepřátelské techniky.

Operace na ovládnutí mohou na první pohled částečně splývat s přepadovými operacemi, je však mezi nimi hned několik zásadních rozdílů. Hlavním úkolem je získání kontroly nad klíčovým objektem, u něhož se předpokládá jeho další využití vlastními silami. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby objekt zůstal nepoškozen, což se u přepadových operací nevyžaduje. Hlavním rozdílem však je, že po obsazení objektu nedochází ke stažení jednotek, ale ty drží objekt až do vystřídání a předání jiné, mnohdy specializované, jednotce nebo skupině. A o jaké objekty se může jednat? Například letiště, přístavy, elektrárny, vysílače.

Z povahy zájmových objektů je patrné, že pro tento typ operací je nezbytné využití specialistů, mnohdy i z civilního sektoru. Sice s tímto specialistou asi nebudeme skákat do Indického oceánu jako SEAL Team Six při záchraně kapitána Phillipse, ale někde „na chvostu“ asi bude. Velitelé našich komand jsou sice hlavy otevřené, ale zahrávat si s červeným čudlíkem v jaderné elektrárně, která byla po nějakou dobu v rukou nepřítele - to je i na ně moc.